Vydané knihy

Identita a diference - Systematický kurz ontologie,  Roman Cardal, 2011

Kniha Romana Cardala Identita a diference je určena všem, kdo se chtějí hlubším způsobem seznámit se základními problémy ontologie. Přístup autora je inspirován aristotelsko-tomistickou tradicí, avšak nejde o její pasivní reprodukci. Problémy jsou uchopeny s kritickým nasazením a v řadě ohledů dochází k výraznému odklonu od řešení vypracovaných v rámci uvedené tradice. Těžiště knihy leží v pojednání o transcendentálních určeních jsoucna, která v mnohých spisech současných realistických filosofů budí jen okrajovou pozornost. Ontologie je na stranách knihy představena jako teoreticky atraktivní, aktuální a nepostradatelná; filosofická disciplína, ohledně níž panují i u odborné veřejnosti nezdravé předsudky. Cardalova obsáhlá studie chce být příspěvkem pro oživení ontologické diskuze, která je v českých poměrech bohužel stále omezena na velmi úzké kruhy specialistů.

Abeceda filosofického myšleníJiří Prinz, 2013

 

 

 

 

 

 

 

 

Každý z nás občas filosofuje. Tážeme se, zda existuje Bůh, jak je to s lidskou duší a její případnou nesmrtelností, klademe si otázky po smyslu svého vlastního života. Autor Abecedy filosofického myšlení nás provádí základními filosofickými problémy a populární formou nás seznamuje s řešeními, k nimž se v průběhu staletí dopracovala tradice, jejímiž nejvýraznějšími představiteli jsou Aristotelés a svatý Tomáš Akvinský. Nejde však o práci z oblasti historie filosofie; autor neusiluje o rekonstrukci myšlenkových postupů výše zmíněných myslitelů. Je přesvědčen, že každý, kdo si klade filosofické otázky, musí mít k autoritám naprosto svobodný vztah. To mimo jiné znamená, že jediný intelektuálně poctivý způsob, jak přijmout za svůj nějaký filosofický závěr, spočívá v nahlédnutí jeho správnosti na základě precizní argumentace. Autor by si přál, aby i k jeho knize přistupoval čtenář tímto způsobem: aby ji nehodnotil podle ničeho jiného než podle přesvědčivosti argumentace, kterou autor při zdůvodňování svých tezí používá.

 

Iluze skeptiků - Systematický kurz noetiky, Jiří Fuchs, 2015

Autor vychází z přesvědčení, že jedním z požadavků kritického myšlení je, aby filosof začal svá zkoumání noetickou reflexí pravdy jako hodnoty lidského myšlení. Těžiště celé noetiky pak spočívá v sestrojení apodiktického důkazu objektivní pravdy, kterou ve smyslu korespondenčním postuluje i ten nejradikálnější skeptik. Součástí takového důkazu je i řešení standardních námitek o nevyhnutelném dogmatismu, kruhu a regresu všech pokusů o sebezdůvodnění rozumu.
Verifikace pravdy jako povinné hodnoty lidského myšlení se pak stává hlavním kritériem nejen dalšího noetického, nýbrž i veškerého následného filosofického zkoumání. Především negativisticky laděné teorie poznání novověku padají v této kritické konfrontaci do mínusu. Ukazují se v ní jako vesměs dogmatické a vnitřně rozporné.
Zdařilá noetika proto umožňuje osvobozující odstup od hlavních autorit novověké filosofie. V něm vychází najevo, že tragické, antropologicky destruktivní vyústění v postmoderním hodnotovém relativismu nemusí být údělem filosofie jako takové. Je jen debaklem špatné noetiky novověkých myslitelů.

Milosrdenství? Bez rozumu? - Rozhovor o migrační krizi, Jiří Fuchs, Marie Tejklová, 2016

Máme považovat současnou migrační krizi za příležitost pro Evropu a její stárnoucí obyvatelstvo nebo za hrozbu, která má potenciál rozložit naši společnost a převrátit životy obyvatel Evropy naruby?

Zvládají evropské politické špičky migrační krizi celkem obstojně nebo se spíše chovají, jakoby zešílely?

Dala se masa migrantů přicházejících do Evropy do pohybu více méně náhodou, v reakci na aktuální politickou situaci v různých částech světa, nebo jde o důsledek širšího a delší dobu trvajícího vývoje, ve kterém evropské politické špičky hrají jednu z hlavních rolí?

Máme se v názoru na migrační krizi řídit především soucitem, humanitárními ohledy nebo je potřeba přinejmenším stejnou váhu přiznat i rozumovému hodnocení situace?

Těm, kdo si kladou podobné otázky, je určený text filosofa Jiřího Fuchse, ve kterém se autor pokouší analyzovat příčiny a souvislosti migrační krize systematičtěji a s hlubším záběrem, než s jakým se obvykle setkáváme v povrchních úvahách na toto téma v médiích. Čtenářům může předložený text pomoci orientovat se v nepřehledné situaci, kde je při zběžném pohledu obtížné rozhodnout, která z mnoha protichůdných hodnocení migrační krize lépe popisují realitu světa kolem nás.

Člověk bez duše, život bez smyslu - Systematický kurz filosofické antropologie, Jiří Fuchs, 2016

Filosofická antropologie je systematické zpracování problému lidského bytí a života. V soudobém chápání oba termíny (bytí a život) ve výkladu lidské reality splývají. Důvod je v tom, že soudobé antropologické reflexe jsou zatížené agnostickými restrikcemi, takže se příliš vážou na empirické metody. Autor této práce však navazuje na noetickou rehabilitaci neempirických metod (viz. J. Fuchs Iluze skeptiků), a proto může téma pojmout velkoryseji, metafyzicky. 

V metafyzickém zkoumání se ukazuje, že lidská realita má duální strukturu: kromě zkušenostního faktu života obsahuje i neempirický soubor principů života, který tvoří lidskou přirozenost. Zatímco život sám je bezprostředně evidentní, evidence přirozenosti může být jen zprostředkovaná, a sice nesnadným dokazování. Odměnou za námahu je mimo jiné výhoda, že nemusíme propadat až příliš jednoduchému redukování člověka na jeho život. 

Téma filosofické antropologie má tedy dvě základní části. V té první se postupně dokazují složky lidské přirozenosti. Tím se vysvětluje jak personální povaha lidských jedinců, tak i jejich základní identita. V druhé části se pak řeší hlavní problém osobního života, jímž je jeho celkový smysl. 
Výsledky metafyzického zkoumání člověka mají rozhodující vliv na úroveň etického myšlení. V něm jde především o to, jestli existuje nerelativizovaný mravní zákon, který ukazuje směr zdařilého života každého lidského jedince. Řešení tohoto klíčového problému etiky však přímo závisí na tom, zda má etik k dispozici vypracovaný pojem lidské přirozenosti či nikoli. Pokud nemá, je nemilosrdně odsouzen k relativizaci mravních hodnot. Ty se pak stávají hříčkou a rétorikou ozdobou mocenské svévole.

Připravujeme

Do světa filosofů - Učební materiály pro výuku společenských věd na gymnáziích a metodické listy - Roman Cardal, Jiří Fuchs, Viera Kačinová

Malá etika (název ještě není) - Jiří Fuchs

Filosofie Boha (název ještě není) - Roman Cardal

Etika (z edice systematických kurzů, název ještě není) - Jiří Fuchs

 

 

Milosrdenství? Bez rozumu?